«Hluboké pastviny»

- 5 -

Vzápětí si ale uvědomil, že se zmýlil. Dva menši stíny byla mláďata. Bylo to poprvé, co se u velryb setkal s dvojčaty. Vícečetné porody nebyly sice vzácné, ale mláďata obvykle nepřežila. Za normálních okolností by ho ten pohled upoutal, ale teď mu bylo jasné, že se vydal špatným směrem a ztratil drahocenné minuty. Musí začít s pátráním znovu.

Ještě automaticky zaměřil kameru na čtvrtý bod na obrazovce radaru — podle rozměru by to měla být další dospělá velryba. Je zvláštní, jak utkvělá představa dokáže ovlivnit i to, co člověk vidí. Trvalo několik vteřin, než zjistil, co se mu skutečně odehrává před očima, než zjistil, že se přece jen dostal na pravé místo.

„Ježíši!“ vyhrkl tiše. „Něco tak obrovskýho jsem ještě neviděl.“ Byl to žralok, největší, jakého kdy spatřil. Detaily nebyly sice zřetelné, ale existoval jediný druh, o který mohlo jít. Žralok obrovský nebo žralok velrybí by sice mohli dosahovat takových rozměrů, ale to byli neškodní býložravci. Tohle je král všech žralokovitých, Carcharodon — obrovský žralok bílý. Don se pokusil vzpomenout na rozměry největšího nalezeného exempláře. Kolem roku 1990 bylo na Novém Zélandě uloveno sedmnáctimetrové zvíře, ale tenhle je minimálně o polovinu větší.

Myšlenky mu bleskově vířily hlavou, když si všiml, že obrovský zabiják se chystá k útoku. Směřoval k jednomu z mláďat. Zoufalé matky si vůbec nevšímal. Těžko říct, jestli to byla zbabělost nebo rozumný přístup, takové pocity byly zřejmě žralokovu způsobu uvažování cizí.

Zbývalo jediné. Don tak sice přijde o možnost žraloka rychle vyřídit, ale mládě je potřeba zachránit. Stiskl tlačítko sirény a ticho kolem prořízlo krátké zaječení.

Ohlušující jekot vyděsil žraloka i velryby. Zabiják se mihl těsně kolem ponorky a Don téměř vyletěl ze sedadla, když automatický pilot stočil ponorku do nového kursu. Ponorka se dokázala pohybovat stejně obratně jako kterýkoli mořský živočich. Elektronické řízení automaticky sledovalo informace z radaru a ponorka vyrazila za žralokem, Don se mohl soustředit na přípravu zbraní. Následující akce nebude jednoduchá, protože ponorka neustále mění kurs. V případě krajní nouze by mohl použít malé výbušné torpédo. Kdyby se před ním objevilo hejno kosatek, určitě by to podnikl. Ale byl to krvavý a brutální způsob a existuje i obratnější a méně odpudivá možnost. Don dával vždycky přednost rapíru před ručním granátem.

- 5 -